Víla

Druhá tráva

1:JdG#e po skosený trC#ávG#ě a jde tak, jak se to pC#íšG#e:
s větrem v zBmádech, s kytkou v hlD#mavě,Bm    F dBmůstojně a tD#miše,Bm 
a z polí slG#ítají se ptC#ácG#i a kD#aždej z nich jí vG#ěřD#í,
C#ona se pak vrGacC#í a má v G#rukou jejich C#peG#ří.
2:JG#e to můj člověk s hlavou v kC#řížG#i, umírající v hC#orkG#u,
můj plakát na Bmirefýži i má socha u New D#miYorkBmiu,
je to C#můj voják beze jGC#na, i tG#en parník v ústíC# NěG#vy,
jC#e to jediná má GžeC#na, jenže tG#a, která toC# nG#eví.
*:Místo k nFmí však mířím nBměkamFm, kde je ten, co se tak vztBmeká,Fm 
že ta hrGůza, kterou HčekGám, není C#ta, která mě GčekC#á.
3:Ten můj pocit nemá hranic, ta má víra bez rezervy,
že už nezmůžu se na nic, ani na pevný nervy,
natož na nějakou vílu, a že už nevím, o co kráčí,
třeba nemám sílu, a třeba mi to stačí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:30.087+00:00
Datum poslední změny :2017-07-16T16:19:58.379864+00:00
Výsledky hledání: